Ztracená flétna

3. setkání - 18.8.2012

1. den
Po výcviku u mistrů se družina sešla v hospodě U mága a zloděje. Připojila se k nim mladá elfka, povoláním zřejmě zlodějka. Nicméně její chování ani teď ani později, tomu příliš nenasvědčovalo. Seděli, povídali si o svém tréninku, večeřeli. V tom si k nim přisedl starší muž. Zeptal se jich, zda jsou tou družinou, která pomohla najít dceru starosty Helfara. Když se dozvěděl že ano, tak jim nabídl setkání za úsvitu u kašny na náměstí. Prý jeho mistr by pro ně měl nějakou práci. Souhlasili tedy a pokračovali v jídle. Později se uložili ke spánku.

2. den
Ráno se u kašny skutečně setkali s oním mužem a ten je vedl ke svému mistrovi. Byl jím čaroděj Merin (v původním jazyce elfů Mae-hrine), který družině vysvětlil o co jde. Před několika lety zemí prý cestoval poutník, který hrál nádherně na flétnu a jeho hudba povzbuzovala tělo i duši. Pak jednoho dne, našli poutníka mrtvého. Avšak jeho flétna se ztratila. Merin se bojí, aby se nedostala do špatných rukou, protože by mohla napáchat velké škody, pokud opravdu dokáže ovládat lidskou mysl. Nedávno prý opět někdo tuto hudbu zaslechl. A Merin požádal družinu, zda by zjistila o koho se jedná a aby mu flétnu přinesli. Případně ji dali do rukou někomu vhodnému.
Všichni si šli odpoledne nakoupit co potřebovali. Někteří zkoušeli hledat práci u některé z karavan, ale příliš se jim nedařilo, nebo´t cíl jejich cesty neleží na žádné kupecké hlavní cestě. Večer se opět sešli v hospodě. Najedli se a šli spát.

3. den
Ráno za úsvitu odjížděli ze Sicconu. Vydali se na západ po běžně používané cestě směrem k Dageronu. Flétna prý zazněla někde v okolí vesnice Garlanba u Hvězdných kopců, tak zamířili nejprve tam. Během dne cesta ubíhala poklidně. Navečer se pokusil Coltain učit svého psa lovit králíky. Ne příliš úspěšně. Ale přesto aspoň jednoho přinesli a zpestřili tím večeři ostatním. Později se k nim přidali dva lovci, kteří náhodou narazili na jejich oheň. Nikdo nikomu nevěřil, ale noc proběhla bez komplikací.

4. den
Cesta opět pokračovala klidně a bez potíží. Teprve večer, když se uložili ke spánku, je napadla skupina lupičů. Vrhli se na ně z lesa a chtěli všechny pobít. Nicméně duchapřítomnost hraničáře a kouzelníka všechny zachránila. Hraničář začal ostatní budit a potom se postavil nepříteli čelem. První se vzbudila zlodějka a kouzelník. Zlodějka se také postavila nepříteli čelem, ovšem vzápětí šla čelem k zemi, stejně jako hraničář. Kouzelník se hrdinně teleportoval na nejvyšší strom a odtamtud sesílal blesky na bandity. Konečně se probudil i trpaslík a dokázal je zadržet tak dlouho, dokud nevstal také alchymista. Ten zaútočil nečekaně nožem a podařilo se mu jednoho zabít, když už trpaslík padl do mdlob. Dalšímu poslal šipku z kuše do zad, když byl na útěku, neboť Jiskra nepřestával se svými blesky. Společně se jim povedlo bandity zahnat a přežít. I když někteří měli namále.

5. den
Během dne se dali tak nějak dokupy a pomalou chůzí dorazili ke svému cíli, vesničce Garlanbě.

4. setkání - 13.10.2012

6. den
Ráno, když se družina probrala (dokonce i trpaslík), vyptávali se hostinského na nějaké podivnosti ve zdejším kraji. Opět si vyslechli legendu o Kouzelné flétně a Poutníkovi. Poté se rozhodli navštívit starostu. Bohužel se zdálo, že trpaslík Azaghál vstává ještě později než Dunin, tak vážili cestu zbytečně. Vydali se tedy na druhý konec vesnice a navštívili místního druida Tapacha. Byl to spíš bylinkář, než druid, ale dokázal jim povědět další podrobnosti o Flétně. I když měl doma neuvěřitelný nepořádek, našla tam Nijak podivnou hůlku a knihu. Druid jim nabídl odměnu za donesení Flétny a byl rád, že se mohl zase v klidu věnovat přírodním vědám. Po rozloučení s druidem šli zkusit druhý pokus o návštěvu u starosty. Tentokrát byl již Azaghál vzhůru, ale moc jim nepomohl. O legendu se moc nezajímá. Má víc starostí se správou vesnice. Ale bylo vidět, že se mu po dobrodružstvích stýská. Družina tedy poděkovala a vrátila se do hospody. Zde se vybavili na další cestu a ještě jednu noc si odpočali, aby mohli vyrazit do Hvězdných kopců.

7. den
Den proběhl klidně a krajina se pozvolna měnila z plání v kopce.

8. den
Kolem poledne družina potkala jinou skupinu dobrodruhů. Ačkoliv počátek rozhovoru neprobíhal právě nejlépe, nakonec se sesedli všichni kolem jednoho ohně a v klidu se najedli. Po obědě se každá družina vydala svou cestou. Večer se utábořili na úbočí jednoho kopce. Bohužel neměli příležitost se v klidu vyspat, neboť je napadla smečka vlků. Těch se zbavili celkem snadno, ale vůdce smečky byl vlkodlak a po proměně pokousal Coltaina. S obavami, zda je v noci Coltain neroztrhá, šli spát.

9. den
Celý den opět probíhal klidně a v pozdním odpoledni, konečně před sebou spatřili klášter, ke kterému mířili. Mniši je uvítali vlídně a poskytli jim příštřeší, jídlo i lékařskou péči. Mnich, který se zabýval léčením, se velmi zajímal o lykantropii a poskytl zajímavé informace i návrhy, co dělat s pokousaným Coltainem. Ale s některými kupodivu Coltain nesouhlasil. (Například, aby byl rok uzavřený.) Po večeři a modlitbách, šla většina spát. Nijak se však rozhodla, že prozkoumá klášter. I když se snažila seč mohla, tak nejenom že nic nenašla, ale také byla odhalena, i když to sama zatím netušila.

10. den
Ráno je mniši probudili v pět hodin na snídani. Poté si je k sobě zavolal představený a ptal se na noční procházku zlodějky po klášteře. Poté je požádal, aby opustili klášter. Vydali se teda na cestu přes Hvězdné kopce ke starému chrámu, o kterém slyšeli od cizí družiny a poté i od mnichů.

11. den
Jedenáctého dne večer zaslechla hlídka, Dunin S Demusem, hudbu flétny. Probudili neochotně ostatní členy družiny a společně se vydali směrem za hudbou. Došli po dlouhé cestě až k chrámu, který hledali. Na neštěstí se tam setkali s cizí družinou, která právě pořádala hon na Poutníka. Nechtěli se do toho míchat, tak jen čekali co se bude dít. Nakonec ti druzí Poutníka chytili a táhli ho ven. U vstupu je Jiskra požádal, aby Poutníka nechali být, že přišli pouze pro flétnu. Cizinci s tím neměli problém a odcházeli pouze s flétnou. To se však nelíbilo Nijak a hodila po nich hvězdici. Čímž v podstatě vyřešila jakékoliv další vyjednávání a propukl boj. Cizinci byli naštěstí unavení s předchozího honu a navíc z boje, který předtím snížil počet členů jejich družiny a tak nebyl problém je celkem bez komplikací zbavit života, nebo alespoň vědomí. A po krátkém rozhovoru byli i ti, kteří přežili boj, podříznuti, nebo zastřeleni. Přece jenom bylo nebezpečné nechávat svědky. Poutník zatím umíral na zemi, protože mu byla flétna sebrána násilím. Družina mu flétnu vrátila, čímž mu zachránila život a potom se vydali na zpáteční cestu. Poutníka vzala družina sebou na cestu do Sicconu, kde ho předali po několika dnech Merinovi, který se jim odměnil, jak slíbil. A Coltain po měsíci netrpělivého čekání zjistil, že se lykantropií nenakazil a může dál pokračovat ve studiou hraničářských dovedností.